Potom, co se Jay s Richem ukázali jako jednoznačně nejlepší prodejci, nabídla jim mateřská firma pozici obchodních ředitelů pro východní a západní část Spojených států. I když je nabídka pohodlné kanceláře, přitažlivé sekretářky a štědrých firemních výhod lákala, v hloubi duše byli podnikatelé a ne zaměstnanci. Proto nabídku nakonec odmítli.
Místo toho se rozhodli opustit California Vitamins (v té době se již společnost jmenovala Nutrilite) a založit si roku 1959 vlastní firmu síťového marketingu – a pojmenovali ji jak jinak než American Way, zkráceně AmWay.

Celé podnikání rozjeli s 2 produkty, které si zpočátku vyráběli sami v garáži. Ty slavné 2 produkty byly LOC – univerzální čistič a SA8 – ekologický prášek na praní. Stejně jako u Nutrilite (California Vitamins) ukázali Jay s Richem své vůdčí schopnosti a raketově rozjeli nabírání nových distributorů.

Jejich úspěch začal být vidět a to přivedlo další vynálezavé jedince k přemýšlení, jak jejich systém napodobit, ne-li vylepšit. A tak se zrodila myšlenka z celého systému vynechat prodej produktů a založit vyplácení provizí jen na základě nabírání nových distributorů. Dnes se tomuto systému říká „letadlo“. I když myšlenka „jsme jako Amway, jenom trochu lepší“ mnoho lidí nadchla, ekonomicky celý systém nedával smysl. Zatímco systém Amway byl legitimním systémem prodeje produktů, letadlo nevytvářelo žádnou hodnotu a tak netrvalo dlouho, než přišli první obžaloby.

Tvůrci letadel samozřejmě začali argumentovat, že Amway dělá to samé, a tak Federální Hospodářská Komise obžalovala i Amway.

Na rozdíl od malých letadlových podvodníků se už Amway jen tak nedala. Masivní příjmy z přímého prodeje majitelům umožnily najmout si ty nejlepší právníky a odrážet jednotlivé útoky žalobců až k úplnému vítězství v roce 1979.

Amway postavila obranu své ideologie na několika stěžejních bodech, proti kterým se jen těžko dalo argumentovat. V prvé řadě sloužil systém k prodeji produktů a distributoři nedostávali žádné provize za samotné přivedení nového distributora (až za jeho prodané zboží). Dále existovaly v rámci firmy předpisy, podle kterých distributor osobně musí prodávat každý měsíc určité množství zboží, aby vůbec dostal provize za svou skupinu distributorů. Dokonce existovala povinnost prodat min. 70 % zboží ještě ten měsíc, ve kterém bylo objednáno – aby se zamezilo hromadění produktů v garážích distributorů. Tento jev se totiž u jiných firem často objevoval jako důsledek manipulace leaderů, kteří své distributory nabádali k nákupům do zásoby.